Lukáš po přestupu do Open: Hodnotím jen pozitivně, nominace na Olympii je splněný sen!
Publikováno dne: 17/12/2015
Rozhodnutí Lukáše Osladila přesunout se z kategorie do 212 liber do kategorie Open možná mnohé překvapilo, ale už svojí první sezonou mezi těžkotonážníky Lukáš ukázal, že moc dobře věděl, co dělá. Po 14 měsících přípravy nastoupil na podzim 2015 do tří závodů a vedl si opravdu skvěle. Po osmém místě na hvězdně obsazeném EVLS Prague Pro se díky triumfu na Europa Phoenix Pro kvalifikoval na Olympii 2016 a sezonu uzavřel dalším skvělým výsledkem – druhým místem na Dayana Cadeau Classic.
Máte za sebou první tři závody v kategorii Open. A jejich hodnocení asi nemůže být jiné než pozitivní, že?
Byla to moje první sezona v kategorii Open, která je oproti 212 považovaná za vyšší kategorii, ostatně je to ta nejtěžší možná. Můj přestup jsem tedy bral tak, že jdu do něčeho lepšího. A svůj start hodnotím samozřejmě pozitivně! Už osmé místo na EVLS Prague Pro, které je třetí nejlépe obsazenou soutěží po Olympii a Arnold Classic a soutěží tam většina závodníků z Olympie, bylo úspěchem. Málokdo to čekal při mém prvním startu.
Ten navíc proběhl před domácím publikem v Praze. Cítil jste velkou podporu fanoušků a rodiny, pomáhalo vám to?
Určitě to bylo příjemné, fanoušci všechny české závodníky vítali, oceňovali potleskem a povzbuzovali. Když jsem vešel na pódium, tak jsem cítil jejich podporu. Bylo by hezké ji mít všude. (úsměv)
A hned následující závod vám vyšel ještě lépe, díky vítězství na Europa Phoenix Pro jste se kvalifikoval na Olympii 2016…
Věděl jsem, že na tomhle závodě nebude až taková konkurence, hodně závodníků jelo po EVLS na Nordic Pro do Finska. Já jsem se naopak rozhodl letět do Ameriky. Dobrý výsledek jsem čekal, protože na soutěžích následujících po EVLS Prague Pro už obecně není ta nejsilnější konkurence. Ti nejlepší závodníci už většinou moc nesoutěží. A proto je pak šance uspět.
Plán vám vyšel skvěle, povedlo se vybojovat nominaci na Olympii. Je to váš dosud největší úspěch v kariéře?
Je, nominovat se v kategorii Open na Olympii je hodně těžké. Ale byl to můj plán, protože nominovat se body ze soutěží, a ne výhrou, závodníka tak nějak předurčuje k tomu, že pravděpodobně skončí mezi posledními. Navíc pro mě je nominace díky výhře mnohem schůdnější, protože bych určitě nezvládl kvůli sbírání bodů absolvovat třeba pět soutěží za sebou. Je to strašně únavné a psychicky náročné. Já jsem na první dvě tři soutěže nabitý a motivovaný, poté už by odcházela moje motivace a soustředění a nebylo by to ono. Můžu tak na dva až tři závody po týdnu či dvou.
Sezonu jste zakončil druhým místem na Dayana Cadeau Classic, kde jste potvrdil skvělou formu…
Na tomhle závodě byly dvě hlavní hvězdy, a to Ronnie Rockel a William Bonac. A právě Bonac zvítězil. Nicméně to, že jsem porazil Rockela, beru jako velmi cenný skalp. Vždyť byl před několika lety například šestý na Olympii.
Co jste musel během přesunu mezi kategoriemi absolvovat, jak probíhala příprava?
V kategorii do 212 liber jsem naposledy soutěžil na začátku června 2014 na Toronto Pro, kde jsem skončil sedmý. Po dvou měsících jsem začal objemovou přípravu, po ní následovala další pauza. Hlavní přípravu jsem začal pět měsíců před prvním závodem, tedy říjnovým EVLS Prague Pro. Nijak moc se nelišila od příprav na předchozí závody. Dříve jsem se jen vždycky musel vmáčknout do té váhy, což s mou výškou mělo za následek ztrátu části hmoty. Proto jsem se ostatně pro přesun rozhodl, ve 212 už jsem se nemohl nikam pohnout.
Bavil jste se o svém přestupu do nejtěžší kategorie s ostatními závodníky?
Ano, hodně lidí říkalo, že to nečekali a překvapil jsem je. Někteří se podivovali nad tím, že jsem zvládl nabrat tolik hmoty v takové kvalitě a radili mi, co ještě zlepšit. Ohlasy byly pozitivní.
Sezonu 2015 už jste ukončil, kdy máte v plánu načít závodní rok 2016? Již na jaře, nebo opět až na podzim?
V plánu mám závodit až na podzim. Nejprve na Olympii, a poté na Arnold Classic v Madridu a na EVLS Prague Pro. Přípravu začnu v lednu.
Jaké jsou vaše cíle do přípravy, co chcete ještě zlepšit před podzimními závody?
Pořád ještě mám rezervu v hmotě, na svou kostru ještě pořád můžu nabrat i víc než pět kilo svalové hmoty. To je ostatně můj plán, abych se přiblížil těm nejlepším kulturistům planety. Když ji naberu a bude to ve stejné kvalitě, kterou jsem měl na podzimních závodech, tak to bude hodně dobré. Budu spokojenější i s dvěma kily kvalitní svalové hmoty, než s pěti v horší kvalitě.
FOTO: Igor Kopček / Eastlabs Team